Všechny zdravíme z našeho putování po krásném údolí CHKO Blaník. Včera (ve středu) nás opět provázelo celý den krásné slunečné počasí, kterého jsme využili v terénu. Nejprve jsme splnili náročnější test s pracovním listem, který se vztahoval k vědomostem minulého dne, z přírodovědy a vlastivědy. Dopoledne jsme změřili své síly v atletickém mini čtyřboji a vyzkoušeli si přesnost v hodu na plechovky. Nejvíce se nám dařilo v hodu granátem a slalomovém běhu. Po obědě a poledním klidu hurá do plavek – čekal na nás krytý bazén a jeho slaná voda s „přítelem“ protiproudem. Byla to fuška, některým byla trochu zima, ale zakrátko jsme se zase zahřáli dalšími sportovními aktivitami. Nejkrásnější bylo ale přírodní výtvarné dílko – květnový stromeček ozdobený plavkami a ručníky. V další zábavné hře jsme si vyzkoušeli, jaké to je, provozovat návrháře oblečení a vizážistu se zavázanýma očima. Výsledky některých kostýmů byly opravdu obdivuhodné. Před večeří spadlo asi 10 kapek deště, takže pyl zůstal i nadále věrným alergenem. To jsme v tomto případě všichni ocenili a zaradovali se, neboť nás čekal táborák s opékáním buřtíků a jako tečka za celým super dnem stezka odvahy. Baterky, svítící tyčinky, několik úkolů a sem tam nějaké to strašidlo nás společně s únavou dotlačily do postelí, kam jsme tentokrát padli s radostí.
Dnes je bohužel náš poslední den, tak jsme se rozhodli, že si ho pořádně užijeme. Po snídani jsme nakreslili každý svého rytíře a následoval program v přírodě. Dopoledne bylo sice náročnější na matematiku, protože cesta lesem tentokrát neukrývala zábavné plnění úkolů, nýbrž 12 stanovišť s matematickými příklady, ale i tak to bylo moc fajn. Před obědem jsme chvíli ještě zdokonalili výkony ve vybíjené a hurá na baštu. Při poledním klidu jsme dokreslili své výtvory z cesty na Blaník a zvěčnili rozhlednu ve svých očích. Dnes nás čeká ještě koupání v bazénu, kam jdou pouze zájemci o boj s protiproudem. Následně zábavné hry a soutěže, které vyvrcholí velkou večerní diskotékou a vyhodnocením celé školy v přírodě. Závěr večera nemůže být napínavější, než zápas mezi našimi a ruskými hokejisty na MS. Moooooc se těšíme a držíme pěstičky, abychom vyhráli!
No a zítra ráno odjezd. Ach jo. Jak to hrozně uteklo. Pobyt jsme si prodloužili až do oběda, protože se nám vůbec nechce domů. Cestou zpět se zastavíme ještě na zámku ve Vlašimi.
Na rodiče se těšíme, i když se nám vůbec nestýská.
Návrat ke škole předpokládáme cca kolem 16. – 16. 30 hodin.
Návrat ze školy v přírodě
Pátek 11. 5. 2018 se stal jedním z nejsmutnějších dnů školního roku. Museli jsme si zabalit a odjet ze školy v přírodě. Takže po super diskotéce, rozdávání diplomů, zhodnocení celého týdne a všech úžasných zážitků nás čekal návrat domů. Odjížděli jsme až po obědě a cestou měli v plánu navštívit zámek (muzeum) ve Vlašimi. Viděli jsme spoustu zajímavých exponátů, od zbraní, přes kostýmy a šperky rodu Auerspergů, kteří vlastnili zámek v letech 1744-1945, až po expozici ptáků, zvířat, stromů a dalších přírodnin. Moc se nám líbila i věž, kam jsme vystoupali po velmi příkrých schodech. Krásnou tečkou za naší úžasnou školou v přírodě byla návštěva „Parazoo“. Zde žijí zvířátka, která byla nějakým způsobem zraněna, např. při autonehodě, zásahem elektrického proudu, nebo špatným zásahem člověka. Některá z nich se už nedokáží vrátit do volné přírody, neboť jejich zranění jim to nedovolují. Zvířátka nemají třeba oko, nožičku, mají zraněná křídla, nebo ztratí plachost a ve volné přírodě by nepřežila. Parazoo je krásná, útulná a naší návštěvou i zakoupením upomínkových předmětů jsme podpořili možnost jejich další léčby. Až nečekaně se v nás ozvaly emoce a z toho měla paní učitelka velkou radost. I dnes jsme z obou navštívených míst odešli s pochvalou, jak jsme byli vzorní a slušní. To se paní učitelka dmula pýchou a my jsme rádi, že jsme v tričkách školy dobře prezentovali naši „Sedmičku“. Pak už následovala jen cesta domů.
Unaveni, ale plni zážitků a nádherných vzpomínek na báječných pět dnů jsme „přistáli“ krátce před 17. hodinou u školy. Budeme moc a moc vzpomínat a upřímně děkujeme naší třídní paní učitelce Mgr. Pavlíně Kopáček Hölzlové, jejímu manželovi Petrovi za super zážitky. Velké díky Patří i Páje a její kamarádce Kačce, žákyním 8. ročníku ZŠ Poděbrady, které paní učitelce celou dobu pomáhaly.
Děti z 5. A a třídní učitelka P. Kopáček-Hölzlová s manželem Petrem
