I.A a III. C píše:
Přes všechny objížďky jsme nakonec přeci jen dorazili na Benecko. Hančova Bouda je úžasná, pokoje nás moc potěšily. Jsou prostorné, s koupelnou a toaletou na každém pokoji.
Po polévce s játrovými knedlíčky a řízku jsme vybalili a vyšli na první obhlídku. Obdivovali jsme, jak jsme vysoko a jak daleko je z Benecka vidět.
Po odpolední svačině jsme museli vyzkoušet houpačky a rozlehlou louku u hotelu, vyběhali jsme se, pohráli jsme si a už jsme se nemohli dočkat večeře, protože pak nás čekal maškarní čarodějnický rej.
Pan vedoucí nám připravil přenosné ohniště, třeťáci ještě nasbírali trochu suchých větví a už honem do masek.
Každá maska se představila, některé děti měly připravený krátký příběh, který rychle vymyslely.
Po zapálení ohně nám čarodějná poselstva postupně přinášela dobré zprávy z východu, jihu, západu i severu o ukončení zimy a přičarování jara. Zbylé masky každé poselstvo uvítaly, odměnily potleskem a přizvaly je k čarodějnému tanci kolem ohně. Ostych dětí pomalu mizel a tak nám vlastní čarodějný tanec předvedly i masky, které se zpočátku styděly představit. Snad se celý den vydařil. Velké stýskání před usnutím se nekonalo, jen sem tam trošku teskná vzpomínka.
Tak držte palce, ať se nám i další dny vydaří.
Den po čarodějnicích – to jsme zvědaví, co bude.
A bylo. Počasí se zase vydařilo, sluníčko a sem tam mráček, ani vedro, ani zima.
Sváteční dopoledne s hrami, k obědu výborný guláš s knedlíky a po poledním klidu cesta na farmu.
Huculské koně právě vyráželi na projížďku s návštěvníky, prohlédli jsme si je pěkně zblízka a ve výběhu i hříbata. V dalším výběhu kozy s kůzlaty a ještě také zvláštní plemeno horský krav s předlouhou a hustou srstí. A ty rohy. Kočky psi, slepice a kohouti – tak, jak to na farmě bývá.
Překvapením bylo hřiště s netradičními atrakcemi. Pohráli jsme si, vydováděli jsme se a rychle domů. Zpáteční pětikilometrovou cestu jsme zvládli dobře, protože jsme se moc těšili na večeři. Palačinky snad mají rádi všichni. Velký dík a obdiv patří panu kuchaři i ostatnímu personálu. První příděl palačinek zmizel okamžitě, ale dokud se někdo hlásil o nášup, stále k nám z kuchyně mířily mísy s dalšími.
Zase jsme si den užili a utekl nám jako voda. A najednou si při stýskání uvědomujeme, že jsou za námi už dva dny. Utíká to. Tak zase zítra.
Dnes jsme upravili původně plánovaný program podle předpovědi počasí. Po dopoledním učení jsme se museli proběhnout, protáhnout a procvičit si trochu postřeh na čerstvém vzduchu, aby nám lépe chutnal oběd.
Po poledním klidu jsme místo delší vycházky zvolili dobrodružnou hru. Skupiny, ve kterých se třeťáci stali průvodci, ochránci a pomocníky prvňáků, hledali vyznačené orientační body, plnily připravené úkoly, procvičily si pohyb v terénu, překonávání přírodních překážek a schopnost zachovat klid a správně se rozhodnout i v neobvyklých situacích. To vše samozřejmě pod pečlivým, byť utajeným, dohledem dospěláků.
Okruh byl zvolen tak, aby bylo možné se v případě náhlého deště do 10 – 15 minut dostat do chaty.
V 17 hodin se však místo deště vyčistila obloha a z blankytně modrého nebe se na nás smálo slunce.
Pršet začalo až po večeři. Děkujeme, Krakonoši. Snad nám to vydrží i zítra.
kolektiv dospělých
