Dnes jsme se opět probudili do krásného, sluncem zalitého rána. Byli jsme docela naštvaní, protože jsme musel balit a odjíždět domů. Sluníčko nás na dva předešlé dny opustilo a mraky zvítězily, ale přesto jsme se moc těšili, protože nás čekal ještě celičký den. Paní učitelka nám totiž nachystala ještě program na celý den a návrat na 18. hodinu. Po snídani jsme dobalili, uklidili pokoje a v půl dvanácté se naposledy vyfotili u chaty. Šup do autobusu a hurá do Hlinska, kde nás čekala prohlídka skanzenu s edukačním programen o pohádkách a povídkách, nadpřirozených bytostech a života pohádkových postaviček. Hovořilo se i Boženě Němcové a K. J. Erbenovi. Překvapili jsme svými znalostmi a paní lektorka nás pochválila i za slušné chování. Po skončení jsme zaskočili na zmrzku, pití či dortík. Vytrvale jsme prosili a přemlouvali paní učitelku, ať nám prozradí, kam pojedeme na poslední zastávku. A pak to konečně přišlo. Chvíle ticha,napětí......"Jedeme do pekla", vykřikla paní učitelka a ozval se takový vřískot a radost nás všech, že se celý skanzen otřásal a naše radost nebrala konce. Utíkali jsme do autobusu jako o závod, už jsme se nemohli dočkat. Do pekla nás naváděly čertovské směrovky a značky, až jsme strašidelnou cestou lesem dorazili k cíli. A tady se náš obdiv ještě znásobil. Úžasná stavba s prvky pekelné říše, všude strašidelné dekorace typické peklu, které jsme doposud viděli jen v pohádkách. A bylo to tady. Z pekla vylítla čertice, která nás prováděla pěti patry nepopsatelného podzemí, všemi komůrkami a zákoutími samotného pekla. Prohlídka začala v pekelné škole, kde se učí a známkuje "trochu jinak", než u nás v lidské říši. Potom následovala část, ve které čerti hříšníky napravují a začala cesta za samotným Luciferem. Toho jsme vyrušili z hlubokého spánku, tak byl trochu nevrlý, ale přesvědčili jsme ho, že nejsme tak špatní, tak nás pustil dál. V kuchyni nám čertice nabídla k jídlu vařenou tarantuli, ale přestože ji vařila dva dny, byla šíleně tvrdá. Dostali jsme tedy čertí tyčinky a ty nám chutnaly. Čertice šenkýřka nás pak v krčmě pohostila kofolou. Probrali jsme cestou všech sedm smrtelných hříchů a naše pouť peklem byla zakončena opět u šéfa podzemí. Některé z nás sice už zvážil na pekelné váze, ale bohudík jsme ještě na propadnutí peklu nedosáhli. No a tak jsme po hodinové audienci byli propuštěni z říše temnot zpět do říše lidí. Ještě že v pohádkách vítězí dobro nad zlem. Nakoupili jsme krásné čertovské suvenýry, vytvořili pár posledních foteček a plni nezapomenutelných dojmů hurá domů.
Naše báječná škola v přírodě byla u konce. Přesně v 18. 15 jsme dorazili zpět ke škole, kde nás už netrpělivě očekávali naši rodiče.
Kluci a holky, kdo nevěří, ať tam běží! Peklo opravdu existuje!!!
Zdraví děti ze 4.A , paní učitelka Mgr.Pavlína Kopáček Hölzlová a Petr Kopáček
Fotky můžete prohlížet na
Přejít na objekt web_7ZS
