V pátek 2.12. vyrazili žáci našich osmých a devátých ročníků spolu s panem učitelem Dlouhým, s paní učitelkou Vokálovou a paní zástupkyní Jeřábkovou na exkurzi do Drážďan. Odjezd od školy byl velice příjemný a pohodový, protože nikdo nezaspal, nikdo nezapomněl pas a ani svá vyměněná eura doma a tudíž se nikdo nemusel vracet a odjezd proběhl téměř na minutu přesně. Cesta probíhala také ve velice poklidné atmosféře, někdo se v autobuse dosnídal, někdo dospával, někdo poslouchal pěkný výklad pana průvodce.
Zhruba po třech hodinách cesty jsme přijeli k loveckému zámečku knížete Mořice, který se jmenuje Moritzburg. Nejprve jsme si prohlédli okolí zámku, vyfotili se u Popelčina střevíčku a prohlédli si park. Na zámku v zimních měsících probíhá výstava „Tři oříšky pro Popelku“. Zde jsme se mohli vyfotit v kostýmech z této kultovní česko-německé pohádky, zhlédnout krátký film a nakoupit si suvenýry.
Po skončení prohlídky jsme se přesunuli do centra Drážďan. Cesta od zámečku nebyla nikterak dlouhá a trvala pouze dvacet minut. Po tuto dobu nám opět podával výklad pan průvodce. Hovořil převážně o Drážďanech za druhé světové války a vzhledem k tomu, že součástí výletu byla i návštěva vánočního trhu, vyprávěl i o tradici Vánoc.
Po příjezdu do centra jsme se vydali do Zwingeru, který bývá někdy nazýván i německý Louvre. Jedná se o barokní stavbu, ve které se nachází obrazová galerie starých mistrů. Galerii dominuje známá Sixtinská Madona od Raffaela a prohlédli jsme si zde i obrazy od Rembrandta, Rubense či Tiziana.
Zhruba v 16:00 jsme se dostali ke klenotnici saských kurfiřtů, zde jsme obdivovali mistrovské exponáty šperkařského a zlatnického umění, drahocennosti z jantaru a slonoviny, nádoby s drahokamy a sošky z bronzu. Nejzajímavější exempláře (brnění a zbraně) jsme však nalezli v „turecké komoře“.
Na závěr nás pak čekala už jen procházka po městě, prošli jsme několika trhy a vyfotili se na nábřeží. Zde nás velice překvapila mohutnost Labe, v porovnání s Drážďany můžeme v Kolíně o Labi hovořit pouze jako o potůčku. Pak nám pan průvodce vysvětlil, kde se smíme či nesmíme pohybovat, doporučil nám, kam se určitě máme zajít podívat a dovedl nás k Primarku, kde jsme dostali rozchod. Téměř většina z nás se po dvou volných hodinách vrátila obtížená nákupními taškami, ve kterých nesla své „úlovky“ z tohoto obchodního domu nebo z trhu.
Zpáteční cesta nám utekla také velice rychle. Pan průvodce nám pustil vánoční film „Tři přání“.
Myslím, že se nám výprava vydařila, počasí nám přálo, páni řidiči s námi jeli velice bezpečně a i pan průvodce se nám maximálně věnoval. Moc jim děkujeme.
Mgr. Martina Vokálová