Dne 11. listopadu jsme vyrazili do Prahy na výstaviště v Holešovicích. Tam nás čekala výstava Naše cesta. Mohli jsme si vyzkoušet život tělesně, zrakově a sluchově postižených lidí. Připadali jsme si jako v úplně jiném světě, přesto to jsou stejní lidé jako my. Když jsme přišli do Křižíkova pavilonu B, už na nás čekala průvodkyně, která byla tělesně postižená. Rozdala nám náramky, abychom lépe poznali, ke komu patříme. Pak jsme si nasadili klapky na oči a cesta do neznáma mohla začít. Hned na začátku jsme poznali pomůcky do kuchyně pro nevidomé. Mezi zajímavosti patřil přístroj na rozeznávání barev nebo párování ponožek. Z kuchyně pro nevidomé jsme šli do studentského pokoje pro tělesně postižené. Pokračovali jsme do koupelny, kde nám předvedli různé pomůcky, např. do sprchy. Potom jsme prošli hotel, kde nám ukazovali znakovou řeč, temný tunel, kde jsme se museli orientovat podle zdi, a potom jsme přešli na nádraží, kde jsme si zkoušeli jízdu na invalidním vozíku. Tam končila naše cesta pro nás neznámým světem. Paní průvodkyně nás moc pochválila, že jsme byli hodní a pozorní. Na závěr nám ještě ukázala, jak její asistenční pejsek Elza sbírá ze země koruny. Potom nám rozdala samolepky, s kterými jsme měli ohodnotit prohlídku, zda se nám líbila či nelíbila. I přes dopravní překážky na cestě zpět do Kolína nás výstava velmi zaujala a jsme rádi, že jsme mohli získat tak zajímavou zkušenost a poznat život lidí s handicapem.
